KLÁŘINA FANTASIE
autor:: Chliv out
rubrika:: poviedky
Když se Klára vrátila asi ve čtyři hodiny ráno domů, bylo ji přibližně 17náct let. Měla vratký krok, ale jinak velmi podroušenou náladu. A protože se nedokázala trefit klíčem do klíčové dírky, musela ji po zazvonění přijít otevřít matka. Klářina matka byla děvka. Rozuměno, živila se prostitucí. Takže jen co se ke Klářině tváři přilepila facka - napřed zprava a poté ihned zleva - vybujelo v její mysli zhoubné svědomí. Padla dojatě před svoji matku na kolena. A snažila se odpřisáhnout, že už to víckrát neudělá. Ale emoce tohoto dojetí byly příliš silné. A Klára začala dávit. Za chvíli toho její matka měla po kotníky a došla ji trpělivost. Protože ji v posteli čekal zákazník. Byl to malý plešatý muž. Myslím, že jsem to byl dokonce i já sám. Ale klidně to mohl být i docela někdo jiný. Takže jsem nespěchal a Klářina matka mohla v poklidu svoji dceru drasticky strhnout za vlasy, aby ji přetáhla přes práh a mohla tak konečně zavřít dveře. Venku byl totiž vítr a mamině táhlo z toho na pipku. A kdyby dostala rýmu, už by asi nebyla tolik atraktivní jako dřív.
Klára zvracela přibližně asi dalších dvacet následujících minut a poté se tváří odlepila od podlahy. Myslela, že je to poslední minuta jejího života, protože když se postavila na nohy, začala halucinovat. Spatřila totiž pojednou před sebou láhev coca-coly. Její matka ji měla mezi nohama a hekala. Na schodišti seděl malý plešatý muž, šustil bankovkou a odporně si mastil péro. K dlani měl přilepený smírkový papír. Takže to bylo skutečně docela dost drsné. Kláře se z toho dokonce ztopořily bradavky. Zmateně hodila svými prsy a pustila to do kalhot. Bylo to tak velké hovno, že ji z toho praskl šev. A ten mazlavý hnus devastujícího smradu s mlasknutím dopadl na podlahu. Přesto se Klára začala cítit líp, než kdykoliv dřív. Řekla mamce dobrou noc a tomu podivnému pánovi nashledanou. Byl to zjevně nějaký zdegenerovaný úchyl. Takže jsem to mohl být docela dost dobře já sám. Klára si vyzula boty a po schodišti se vydala vzhůru. Byla psychicky na dně, protože cítila, že nedopatřením začala střízlivět. A s tím se muselo do prdele něco udělat. A tak ještě než dorazila do svého pokoje. Stáhla v kuchyni zbytek láhve načaté whisky. Mohl to být jen slabý půllitr. Odgrcla si jako nějaký gauner a rukou si zajela do kalhotek. Kde se nutně potřebovala poškrábat jako nějaký chlap na svém pytlíku. Muselo to být velice zajímavé.
A když konečně dorazila do svého pokoje, seznala, že je tam strašlivý zápach. A když rozsvítila světlo, ke svému zděšení jsem si uvědomil, že ležím v její posteli. Neupraveně zdecimovaný jsem ji něžně pozdravil:
,,Ahoj Kláro. Mám okno, takže nevím, co tu dělám,“ chrastil jsem do toho svými žebry. Ale Klára je fajn ženská. Když poznala, že tam ležím taky posratý a poblitý, svlékla se. Uvědomil jsem si, že se mi postavil šulin, a tak jsem ji navrhl samozřejmě sex, s poukazem, že to budem dělat jako zvířata. Protože jsem citlivka a bez nějaké té brutality se prostě neobejdu. Klára souhlasila slovy:
,,Stejně není co jiného na práci.“
Myslel jsem si, že vyskočím hrůzou ze své husí pokožky. Protože o sexu jsem nikdy jako o práci neuvažoval. Ale to už se Klára začala divě potácet k posteli, kde jsem tak bezmocně zjedovaný doposud ležel. Vypadalo to jako by mě chtěla znásilnit. A tak jsem alespoň vytřeštil zděšené oči. Jenomže právě už v tu chvíli spadla alkoholizovaná Klára svým nosem přímo pod postel. Zadek ji u toho nadskočil přibližně metr nad podlahu. A vydal omračující pšouk. V okamžiku jsem byl v limbu a začal se mi zdát takový podivný sen. Jako, že jsem úplně normální člověk. Dobytek a prase, co ráno vstane, zpracuje svoji běhnu. Zfackuje děcka, vykadí se na hajzlu a ještě téměř nahý a ukojený spěchá na pátý autobus. No to se z toho poseru. Ale realita sama vás kolikrát překvapí. Ještě štěstí, že jsem idealista. Protože já když ráno vstanu, otevřu si lahváče, vykloním se z okna a začnu zhusta pořvávat na tu pracující chátru, co mě, intelektuála, tak už jen od pohledu znepokojuje. Ale pak si otevřu porno časopis. Vyhoním si nad nějakou kundou a jsem v pohodě. Usednu za psací stůl a začnu psát román SMŮLA V DĚRAVÉ KAPSE. Pojímám to jako autobiografii. Ale to jenom proto, že jsem tak silně erotický jedinec. Do prdele.
24. října 2004
Chlív out
Klára zvracela přibližně asi dalších dvacet následujících minut a poté se tváří odlepila od podlahy. Myslela, že je to poslední minuta jejího života, protože když se postavila na nohy, začala halucinovat. Spatřila totiž pojednou před sebou láhev coca-coly. Její matka ji měla mezi nohama a hekala. Na schodišti seděl malý plešatý muž, šustil bankovkou a odporně si mastil péro. K dlani měl přilepený smírkový papír. Takže to bylo skutečně docela dost drsné. Kláře se z toho dokonce ztopořily bradavky. Zmateně hodila svými prsy a pustila to do kalhot. Bylo to tak velké hovno, že ji z toho praskl šev. A ten mazlavý hnus devastujícího smradu s mlasknutím dopadl na podlahu. Přesto se Klára začala cítit líp, než kdykoliv dřív. Řekla mamce dobrou noc a tomu podivnému pánovi nashledanou. Byl to zjevně nějaký zdegenerovaný úchyl. Takže jsem to mohl být docela dost dobře já sám. Klára si vyzula boty a po schodišti se vydala vzhůru. Byla psychicky na dně, protože cítila, že nedopatřením začala střízlivět. A s tím se muselo do prdele něco udělat. A tak ještě než dorazila do svého pokoje. Stáhla v kuchyni zbytek láhve načaté whisky. Mohl to být jen slabý půllitr. Odgrcla si jako nějaký gauner a rukou si zajela do kalhotek. Kde se nutně potřebovala poškrábat jako nějaký chlap na svém pytlíku. Muselo to být velice zajímavé.
A když konečně dorazila do svého pokoje, seznala, že je tam strašlivý zápach. A když rozsvítila světlo, ke svému zděšení jsem si uvědomil, že ležím v její posteli. Neupraveně zdecimovaný jsem ji něžně pozdravil:
,,Ahoj Kláro. Mám okno, takže nevím, co tu dělám,“ chrastil jsem do toho svými žebry. Ale Klára je fajn ženská. Když poznala, že tam ležím taky posratý a poblitý, svlékla se. Uvědomil jsem si, že se mi postavil šulin, a tak jsem ji navrhl samozřejmě sex, s poukazem, že to budem dělat jako zvířata. Protože jsem citlivka a bez nějaké té brutality se prostě neobejdu. Klára souhlasila slovy:
,,Stejně není co jiného na práci.“
Myslel jsem si, že vyskočím hrůzou ze své husí pokožky. Protože o sexu jsem nikdy jako o práci neuvažoval. Ale to už se Klára začala divě potácet k posteli, kde jsem tak bezmocně zjedovaný doposud ležel. Vypadalo to jako by mě chtěla znásilnit. A tak jsem alespoň vytřeštil zděšené oči. Jenomže právě už v tu chvíli spadla alkoholizovaná Klára svým nosem přímo pod postel. Zadek ji u toho nadskočil přibližně metr nad podlahu. A vydal omračující pšouk. V okamžiku jsem byl v limbu a začal se mi zdát takový podivný sen. Jako, že jsem úplně normální člověk. Dobytek a prase, co ráno vstane, zpracuje svoji běhnu. Zfackuje děcka, vykadí se na hajzlu a ještě téměř nahý a ukojený spěchá na pátý autobus. No to se z toho poseru. Ale realita sama vás kolikrát překvapí. Ještě štěstí, že jsem idealista. Protože já když ráno vstanu, otevřu si lahváče, vykloním se z okna a začnu zhusta pořvávat na tu pracující chátru, co mě, intelektuála, tak už jen od pohledu znepokojuje. Ale pak si otevřu porno časopis. Vyhoním si nad nějakou kundou a jsem v pohodě. Usednu za psací stůl a začnu psát román SMŮLA V DĚRAVÉ KAPSE. Pojímám to jako autobiografii. Ale to jenom proto, že jsem tak silně erotický jedinec. Do prdele.
24. října 2004
Chlív out
napísanísané:: 24.10.2004
prečítalo:: 1302 ludí