MOJE NOVÁ PŘÍTELKYNĚ BUDE PRDLÁ

autor:: Chliv out

rubrika:: poviedky

Myslím si, že to byla určitě jen docela obyčejná toxická psychóza. Jinak si přeci nedokážu vysvětlit, že takový cynik a surovec jako já, by se skutečně mohl zamilovat od srdce. Vždyť je to jen docela pitomý sval. A už můj dědeček schvaloval zásadně jen sňatky z rozumu. Snad i proto jsem ji obhrouble udeřil zápachem svého podpaží do obličeje a zeptal se:

,,Tak co, jaké to je?“

,,Jo, je to skvělé, Petře,“ odvětila mi a upadla do mdlob. Stáhl jsem z ní peřinu, a i přesto, že už je podzim, jsem si prohlížel její nahé tělo. Bylo skvostné. Ale teď už jsem se vedle ní naprosto nudil. Od naši poslední soulože uběhlo pomalu už několik málo dnů. A tak jsem se snad i trochu zvesela, jako, že už to mám konečně za sebou, plácl do zadku a nesměle se vypotácel z postele k oknu, které jsem následovně otevřel a vyklonil se z něj jenom proto, abych se nadýchal čerstvého vzduchu. Byli jsme jako nějaká dvě morčata, protože jsme to tu měli strašlivě zaprděné. Ale hned za oknem byl cukrovar. Prostě jsem to nezvládl. Vůně toho čerstvého vzduchu mě dorazila přibližně jako můj dědeček až doposud živého králíka. A já s bohulibým kviknutím rozeného lyrika s duhovýma očima, se svalil svým propadlým břichem na okenní parapet a vystouplými žebry se zasekl o pár třísek. Jistě jsem tak v té poloze vypadal smyslně. A ačkoliv nejsem žádná naivka, moje řiť vystrčená bezduše do pokoje musela vypadat opravdu fantasticky. Někdy, když se tak na sebe dívám do zrcadla, přemítám o tom, proč právě já musím být tak nesmyslně krásný.

Ach, ano, začínám plešatět, ale před lidmi to duchaplně vždy zdůvodňuji tím, že renesanční lidé jako já měli vždy velmi vystouplá
čela.

,,Ale jak mi vysvětlíš,“ seděli jsme včera v Irské, s Pavlou, Kristýnou a Kamilem. ,,Že máš tak malé uši?“

Touto podpásovkou mě Pavla skutečně zaujala. Vypadala sice tak trochu jako nějaká zakřiknutá myš. Ale když jste se ji podívali zpříma do očí a v zorničkách zahlédli její bradavky jako nějaké dvě dětsky roztomilé borůvky, smyslností samou vám v koutku úst vytanula slina podprůměrně přemrštěného nadržence. I proto mě tehdy krutost jejího dotazu vyrazila dech. Jazykem jsem se zcela nečekaně přilepil k pivnímu tácku. A Kristýna mě odevzdaně praštila několikrát zprudka po sobě rozpitým kríglem do zad, až mi dech opět naskočil stejnosměrným proudem. NÁDECH. A VÝDECH. A abych odvedl pozornost této trapné situace do poněkud prekérnějších a záživnějších konvenčně sterilních rovin, odhodlal jsem se promluvit. A můj proslov byl následující. Snad jen by potřeboval trochu okořenit erudicí:

,,Pavlo, netušil jsem, že se mi dneska podaří se před tebou takto hovadsky ztrapnit. Vím. Uvědomuji si, že jsem zvíře. Ale abys věděla, že ještě nejsem zase až tak odepsaný starý prasák, který akorát myslí na ukojení se a drogy, hned zítra, pokud budu ovšem střízlivý, půjdu do nemocnice, kde pod pohrůžkou okamžitého a devastujícího násilí poprosím o plastickou operaci prsou a mého šulínku. Sice jen těžko se mi s ním bude loučit. Ale abys věděla, jsem přesvědčen, že na přeoperované ženě mého kalibru se tak malé uši určitě bez problémů ztratí.“

Má srdceryvná a sebeobětavá řeč ji vehnala slzy do tváří. Vyšpulila své plné nachové rety, a vyžádala si od mě polibek. Ale protože jsem chlív, tak jsem si jen připálil další z četných Startek a objednal si pivo. Ale kdybych se v poslední chvíli nevysmrkal do výčepního bavlněné košile, jistě bych podlehl onomu hříšně smyslnému pokušení a jazykem oblízl její tvář. Takhle se z toho ale nakonec jen vyklubala rvačka. Ale bylo to tak i trochu mým úmyslem. Neměl jsem totiž peníze na útratu. A taky jsem se chtěl před Pavlou předvést, jako, že jsem fakt tvrdý chlap. Dostal jsem brutálně přes držku, a když Pavla viděla můj zkrvavený obličej. Už to déle v sobě nemohla tajit a na celý rozvířený lokál vykřikla:

,,Petře, když já tě ale stejně miluju a ještě dneska se s tebou vyspím!“

Pavla je opravdu hezká, neprůbojná a se zjevnými sebevražednými sklony, a tak se není čemu divit, že se odkudsi z hospody ozvalo:

,,Já chci taky.“

Láska je prostě někdy strašná.

25. září 2004

Chlív out

napísanísané:: 25.9.2004

prečítalo:: 560 ludí

Sponzorovaný hosting od WebSupport.sk
Vlastný virtuálny server od 5,65 € od WebSupport.sk