KLÁRA

autor:: Chlív

rubrika:: poviedky

Měla rozkošně boubelatý zadeček a jmenovala se Klára. Ale všichni jsme ji říkali Bárte. Měla takový zadeček i bříško. Vyboulená očička a žlutého ježečka. Nosila žluté vytahané tričko a byla přesvědčena o jeho neskonalé dokonalosti, i přesto, že byla barvoslepá. Nechtěli ji dokonce kvůli tomu vzít i na vojnu. A to ji pod nosem rostl ne zrovna nepatrný knírek. Vypadala docela jako správný chlap a prototyp burana z balíkova. Měla fakt hezká chlupatá stehna. A mluvila hodně sprostě a ke skutečnosti se vyjadřovala instinktivně mdle. Realitu považovala za nedopalek rozkouřeného vajglu a matku zásadně oslovovala: Ty můj fotře. Měla to prostě v té své hlavě trochu rozházené. Namísto polibku vám uštědřila herdu do zad a pobaveně vypráví historku z porodního sálu, kdy se prokopávala tak intensivně na svět, až prostě prokopla matčin nateklý břich a oni pak byli nuceni spáchat císařský řez, protože nožička už beztak trčela ven. Kterýsi z doktorů pronesl, údajně vtipnou! poznámku o tom, že to bude bezesporu skvělý fotbalista. K jeho zklamání to ale nemělo penis a jako zarytý šovinista si nedokázal představit něco bez penisu, o čem by se pak psalo v novinách: DALO TO TŘI GÓLY. JE TO NÁŠ HRDINA. PROSTĚ IDOL. Bulvární plátky by šílely posvátným hněvem. A když ten doktor viděl ten její boubelatý zadeček, jen tak s posměchem pronesl:

,,Přistrčte mi tady lavor. Něco tu poputuje do odpadu.“

,,Spláchněte to svinstvo, doktore. Vypadá to fakt strašně!“ Přidala se jedna asistující sestřička.

Jenže dítě začalo řvát. Máchat ručičkami a plivat kolem sebe hleny. Několik drobných prstíků se zarylo pod doktorova víčka. Doktor se začal bát nebezpečí infekce a mrštil tím o zeď. S mazlavým rachotem se stal z Kláry notorický dement, ale též věčný životní optimista. Nepřipouštěla si žádné negativní emoce, ani myšlenky. Když konečně po mnoha a mnoha letech vyšplhala čtyři metry lana v tělocvičně ZŠ, přičemž její spolužáci zapálili provaz, už se těšila, jaké to asi bude na JIPce vzrůšo se 70% popáleninou třetího stupně. Samou nedočkavostí se ale pustila a zlomila si jen nohu. Pár mých kamarádů se ji snažilo ještě zkopat. Ale ona se jen nakrucovala nechutně v bocích a smála se. Hanka ji do chřtánu bezbřehé temné nicoty hodila červený bombar, chtěje ji tak umlčet. Byl to dobrý pokus. Zrudla ve tváři, pak zmodrala a posléze zfialověla. Z bulev ji vyrazily slzy jako hrachy, na nichž v dávné historii ujel Jura Jánošík, kterého pak za to nabodli navíc na hák. Ale to už tu byla sanitka. Poskytli ji první pomoc a odvezli do fakultní nemocnice na dětské oddělení, kde rozbíjela teploměry a lízala ze země rtuť, až se stala nakažlivě přiotrávenou. Taky z toho docela zblbla, takže do školy se už nevrátila a šla se rovnou učit švadlenou. Což ji ale moc nebralo. Měla ale od té doby jakési peníze, a tak začala vydatně konzumovat alkohol, aby přišla na jiné, poněkud depresivnější myšlenky.

Když ji bylo čtrnáct, seznámila se s Oldou Říhou. To je ten divný zpěvák z Katapultu. Pár týdnů na to se museli vzít. Olda nechtěl, ale Klářin otec ho přitiskl ke zdi. Vyhrožoval mu jeho vlastní strunou a tím, že to všechno zveřejní v médiích a udělá mu ostudu jako hrom. Nakonec, přiškrcen, svolil.

Jako jeden z mnoha jejích bývalých spolužáků, který se podílel na neúspěšném pokusu jejího upálení ještě dřív, než napáchá daleko více škod, než už jen svojí trapnou existencí, jsem se zúčastnil se značnou dávkou arzeniku po kapsách její svatby. Bylo nás tam takových víc, co upřednostňovali nenásilnou pozvolnou smrt v žaludečních křečích a ozvěn věčného blití do nočníku. Jen Řeháček si donesl rovnou bazuku s tím, že je prostě odstřelí, dokud je čas.

Atmosféra prořídlého veselí byla proražená ničivou explozí a několik hostů do roka zemřelo na otravu jídlem. Nicméně se svatba vydařila ke vší spokojenosti a Řeháček krátce po onom incidentu nabídl své služby armádě. Já jsem šel studovat zedníka, rozeznat cihlu od překližky a tak podobně. Později mi ale napsala Hanka mejla, že se Klára s Oldou rozvedla. Po svatbě Olda už nebyl takový štramák jako dřív. Řeháčkova mohutná exploze ho totiž připravila o kus nohy. Dítě se ji ale narodilo nádherné! Hanka mi poslala v příloze dokonce jeho fotku, ale i přesto, že bylo nahé, jsem nedokázal rozpoznat jakého je vlastně pohlaví. Vypadalo to, jako by snad mělo jak penis, tak i vagínu. Ani z jména URGU se toho nedalo vyčíst právě mnoho určitého. Taky psala, že Klára začala v poslední době tak hulit, že si za vysouzené peníze na Oldovi, koupila v Amstru Kofishop a dokonce se u ní objevily i jisté nepatrné známky rodící se inteligence. Vždy jsem na Hance obdivoval její prsa, a tak nebylo pro mě zrovna velkým problémem vyrazit společně s ní na malý letní výlet do Amstru. Jeli jsme stopem a vezli sebou kanistr benzínu. O tom jak to ale dopadlo, až někdy jindy a nebo taky nikdy. Takže zatím. Zase až tak moc na tom nesejde. No ne?

21. ledna 2004

Chlív out

napísanísané:: 21.1.2004

prečítalo:: 1141 ludí

Sponzorovaný hosting od WebSupport.sk
Vlastný virtuálny server od 5,65 € od WebSupport.sk